Jak se přetaví lužické uhlí?

V Česku tomu říkáme ukončení těžby hnědého uhlí a začínáme o tom pomalu diskutovat, jestli si to vůbec můžeme dovolit. Němci tomu říkají rázně Kohleausstieg a jak je to jednoslovné a úderné, tak se taky ví, kdy k tomu dojde. A pomalu se taky krystalizuje, co za to získají “postižené” regiony.

Foto: Kurt Brun

Postižené v uvozovkách? Ukončení těžby podle našeho názoru regiony nepoškodí, dlouhodobá těžba má negativní účinky na krajinu, sociální vztahy, obyvatelstvo a samozřejmě na ekologii. Ukončení těžby uhlí současně postihne obyvatele, kteří buď přímo pracují pro těžební společnosti, v elektrárnách nebo v dodavatelských firmách. Ale hezky jedno po druhém.

Co to je Kohleausstieg?

Samozřejmě nás zajímá oblast Lužice, tedy oblast, která historicky sahá od Žitavska a táhne se po obou březích Nisy až někam do Braniborska. A rok 2035, resp. 2038, na kdy je plánováno úplné ukončení těžby uhlí. Důvody pro ukončení těžby uhlí byly hlavně ekologické. Samozřejmě se to dotkne firem. Ale dotkne se to také lidí, kteří zde žijí a pracují. Podle některých propočtů by o práci mělo přijít až 6 000 lidí! S nadsázkou, ale jen mírnou nadsázkou, se dá říct, že ukončení těžby uhlí těžce zasáhne minimálně jednu generaci obyvatel. Zmírnit dopady Kohleausstieg má finanční kompnezace německé vlády ve výši 40 miliard euro!

Rozdělení těch 40 miliard eur dobře vysvětlil článek na webu ČT24. Jednotlivé spolkové země spolupracovaly a navrhovaly projekty, které by měly zmírnit negativní dopady ukončení těžby hnědého uhlí a podpořit další ekonomický rozvoj. Takže žádné milodary a almužny, žádný skanzen, ale modernizace; Sasko se rozhodlo, že velkou část z kompenzací využije na infrastrukturní projekty.

Horní a Dolní Lužice na mapě Evropy.
Autor: Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48379903

Slovanská vsuvka

Celou dobu se bavíme o území, které bylo v historii obýváno Lužickými Srby. Ti sem přišli někdy mezi 5.-7. stoletím a byli na počátku osídlování východního Saska, Braniborska a také pobřeží Baltského moře. Dodnes to připomínají názvy místních obcí a měst, které většinou končí na -ow, – au nebo -itz – Borkow, Pankow, Drebkau, Vetschau, Teupitz… V mapách je to docela zajímavé čtení – zatímco v Čechách máme Varnsdorfy, Rumburky anebo Frýdlanty, tak v Německu mají slovanské názvy obcí 🙂

Hnědé uhlí má na Lužické Srby dvojí dopad. Dává jim práci a současně bere domovy. Hnědouhelné doly najdete totiž především v oblastech, které obývají Lužičtí Srbové. Lužickosrbské obce jsou povrchovou těžbou ohroženy dodnes a není to tak dávná doba, kdy celé lužickosrbské obce zmizely v zájmu těžby. Hnědé uhlí tedy bere Lužickým Srbům domovy, nutí je stěhovat se pryč a “rozmělňovat” lužickosrbskou populaci, jazyk, kulturu. Pozitivní je, že díky hnědému uhlí mají Lužičtí Srbové práci. A když ji nemají, tak se za ní stěhují pryč a se svými dětmi už nemluví horno- nebo dolnolužickosrbsky a oba jazyky pomalu vymírají.

Znak Horní Lužice

Sasko se zrychlí

Musíme se přiznat, že neznáme úplný seznam projektů, které mají být podpořeny. Nás zaujal jeden, resp. dva konkrétní projekty, které mají vztah k Žitavě. První projekt, který je současně asi největší plánovanou investicí, je nová větev pro vlaky ICE a která povede z Berlína přes Chotěbuz (Cottbus) do Zhořelce. Více než 200 kilometrů nových železnic by mělo vyjít na 1,6 miliardy euro. Hlavní přínos plánovači očekávají v tom, že cesta mezi Berlínem a Chotěbuzí se zkrátí na 45 minut a že se tedy některé firmy mohou přestěhovat do Cottbusu.

Zdroj: www.faz.net

Může nás jen mrzet, že se nová větev ICE neprotáhne až do Žitavy 😀 Ale jen částečně! Další plánovanou stavbou je rekonstrukce železniční tratě Zhořelec – Žitava. Celá trasa bude po dokončení rekonstrukce elektrifikovaná a umožní cestovní rychlost 160 km/h. (To je mimochodem stejná rychlost jako na železničním koridoru Praha – Ostrava!) Umíte si představit tu cestu z Berlína do Žitavy? Nejdřív rychlost kolem 200 km/h, možná víc, možná méně, a do Žitavy pak 160. No jestli budete chtít pokračovat až do Liberce, budete muset vydržet vyhlídkový vláček Porajowem (30 km/h) a pak budete z Hrádku pomalu zrychlovat až na stovku na té rovince před Libercem 😀

Další dopravní projekty už nejsou z hlediska Žitavy tak zajímavé. Vesměs se jedná o eletrifikaci a zrychlení železnic na rychlost 160 km/h. Připravují se také nové silnice, většinou ty rychlostní tříproudé, kde se střídají dva a jeden pruh, připravuje se také rozšíření dálnice Berlín – Drážďany na šest pruhů (ale ne v celé délce!)

Zdroj: www.wdr.de

Samozřejmě je otázka, jestli zrovna tyto velké infrastrukturní projekty jsou nejlepší kompenzací. Objevují hlasy, že region takové megalomanské projekty vůbec nepotřebuje. Lidé z jiných spolkových zemí zase upozorňují na své dlouho odkládané projekty silnic a železnic, rekonstrukce nádraží, bazénů, na chybějící občanskou vybavenost… A z vlastní zkušenosti můžeme připomenout takovou banalitu jako je pokrytí mobilním signálem a rychlý mobilní internet. Ale třeba to všechno přijede tím ícéčkem 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *