V Česku tomu říkáme ukončení těžby hnědého uhlí a začínáme o tom pomalu diskutovat, jestli si to vůbec můžeme dovolit. Němci tomu říkají rázně Kohleausstieg a jak je to jednoslovné a úderné, tak se taky ví, kdy k tomu dojde. A pomalu se taky krystalizuje, co za to získají „postižené“ regiony.
Pokračovat ve čtení „Jak se přetaví lužické uhlí?“Dny otevřených památek: české stopy v Žitavě
Již jsme si zvykli, že v září můžeme zdarma navštívit běžně nepřístupné památky. Je to díky celoevropským Dnům evropského dědictví. V posledních letech Žitava a Liberec tuto akci pořádají společně a připadá vždy na první zářijový víkend. Pojďme se podívat, co si v Žitavě můžete prohlédnout!

V Žitavě a okolí bude v neděli 8. září během Tag des offenen Denkmals otevřeno celkem 34 památek, z toho 25 přímo v Žitavě. Typově jde o veřejné stavby, technické památky, kostely, ale také obytné domy. Většina domů bude otevřená od 10 do 17 hodin, ale existují výjimky. Kromě stálic se v nabídce každoročně objevují nějaké novinky, většinou obytné domy soukromých vlastníků. Prohlédli jsme si nabídku a následující stavby si rozhodně nenechte ujít!
Pokračovat ve čtení „Dny otevřených památek: české stopy v Žitav쓎itava krásná, Žitava jiná
Když budete stát na žitavském náměstí před radnicí, tak si všimněte několika kovových „dlaždic“ zasazených do dlažby. Připomínají významná data v historii města: 1238 založení města, 1255 vybudování městských hradeb, 1757 požár po bombardování města… Ano, Žitava je historické město a vidíte to prakticky na každém kroku! Přesto si vás dovolíme upozornit na jednu maldší „památku“, kterou najdete kousek od radničního náměstí.
Moderní architekturu, která by stála za zmínku, v Žitavě bohužel nenajdete. Pár secesních domů může zaujmout fasádou, projevy funkcionalismu (nebo přímo Bauhausu) zde neuvidíte, porevoluční architektura je – slušně řečeno – nezajímavá. A přesto kousek od radničního náměstí najdete rekonstrukci, která vás určitě nenechá v klidu! Pokračovat ve čtení „Žitava krásná, Žitava jiná“
Legální emigrace z NDR
Pamatuje si na konec 80. let, kdy Němci ve velkém utíkali z NDR? Nejdříve do Maďarska a pak do Čech a přes západoněmecká velvyslanectví se chtěli dostat – a nakonec dostali – do toho „správného“ Německa? Praha byla v té době plná odstavených trabantů a wartburgů a zahrada západoněmeckého velvyslanectví vypadala jako uprchlický tábor. Ale kromě toho existovala také legální možnost vystěhování se. S posvěcením východoněmeckých úřadů. A my jsme měli možnost poznat člověka, který to zažil na vlastní kůži!
Komunistická NDR byla v mnoha ohledech jiná než komunistické Československo. Soudruzi z NDR sice neuměli vyrábět plastové lžičky 😂 , ale třeba nikdy zcela nezakázali drobné živnostníky jako pekaře, řezníky. Nebo byli výrazně tolerantnější k náboženskému vyznání obyvatel NDR. Na druhou stranu tajná služba NDR, Stasi (Ministerium für Staatsicherheit), byla v něčem drsnější než obávaná česká StB. (Dobře je to vidět ve filmu Životy těch druhých. Znáte? Výborný film, vřele doporučujeme!) A podobně rozdílný přístup NDR uplatňovala také k emigraci svých obyvatel, kterou za určitých okolností oficiálně a ve velkém umožňovala.